Pobyt venku v MŠ za každého počasí?

Pro zdravý vývoj Vašeho dítěte je důležitý pobyt venku na zdravém vzduchu. Kolikrát jste tuto větu slyšeli od svého dětského lékaře, četli v různých zdravotnických letáčcích. Pojďme se tedy podrobněji podívat, jak to tedy s pobytem venku v mateřské škole vlastně je.

Pobyt dětí venku v MŠ upravuje vyhláška MŠMT č. 410/2005 Sb., konkrétně § 21 odst. 2, zde je jeho znění:

Provozní podmínky

(2) V zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání pro děti předškolního věku je denní doba pobytu venku zpravidla 2 hodiny dopoledne, odpoledne se řídí délkou pobytu dětí v zařízení. V zimním i letním období lze dobu pobytu venku upravit s ohledem na venkovní teploty. Pobyt venku může být dále zkrácen nebo zcela vynechán pouze při mimořádně nepříznivých klimatických podmínkách a při vzniku nebo možnosti vzniku smogové situace. V letních měsících se provoz přizpůsobí tak, aby bylo možné přenést výchovnou činnost dětí do venkovního prostředí nebo stíněných teras, v co největším rozsahu.

Myslím, že potud je to opravdu srozumitelné. Ale co znamenají nepříznivé klimatické podmínky? Když budete chvilku poslouchat maminky, jak se baví na hřišti o tom, jak jejich děti chodí do té, které mateřské školy, budete překvapení, jak se jejich názory na to, co je pro jejich děti „to pravé“ – liší.

Názor maminky č.1:

U nás to chodí tak, že učitelky chodí s dětmi ven za každého počasí. Buďto děti lítají po zahradě nebo jdou na procházku. Jsou venku i za takového počasí, jaké bylo v nedávné době, déšť, vítr, no prostě, že by psa ven nevyhnal, jak se říká. Na chodbě mají dva sušáky na prádlo, kde jim potom suší oblečení. Mně se to moc nezdá. Syn byl 2 týdny doma s horečkou a kašlem, a pak vydržel ve školce jen týden, protože hned první den prochladl na zahradě. Oblékám ho snad přiměřeně???? Zajímalo by mě tedy, co se myslí těmi mimořádně nepříznivými klimatickými podmínkami? Když to podle učitelek v naší MŠ není ani déšť, doprovázený silným větrem, tak co tedy?

Názor maminky č. 2:

Naše paní učitelky, o kterých jsem si myslela, že jsou rozumné, vzaly děti na procházku, pršel déšť se sněhem, na zemi rozbředlý sníh, teplota těsně nad nulou. Když jsem přišla pro dceru, šatna připomínala spíš sušárnu a všichni jsme pracně hledali jednotlivé kousky oblečení. Téměř všechny děti přišly z procházky úplně promočené. Učitelky jim ani nedaly kapuce, takže i čepice byly zmáčené . Dcera na tom byla dobře, protože měla ten den oteplovačky, zimní bundu, teplé rukavice a boty do sněhu – asi nějaká moje prozíravost. Dokonce je protáhly přes jednu lávku, na které byla obrovská kaluž, která se musela přejít, takže kdo neměl dobré nepromokavé boty, byl chudák. Některé děti šly pak domů v totálně mokrých botech, punčocháčích apod. Dcera sice měla vše uvnitř suché, nicméně její bundu pověsily na věšák na ty mokré, takže i ta byla ve výsledku navlhlá. Čepice to odnesla jako jediná hodně. Byla jsem naštvaná. A to ještě krátce před tím, než jsem šla pro dceru, mi máma říkala, že na ulici vynadala učitelkám z té druhé školky, že se courají v dešti a v zimě, děti nemají ani pláštěnku a jsou úplně promočené. Učitelka se cítila dotčená, že oni chodí za každého počasí. Tak se jí máma zeptala, jestli se taky chodí takhle procházet sama ve svém volném čase v takovém „nádherném“ počasí a ještě navíc bez deštníku. Já si říkala, že je prima, že mám tak rozumné učitelky a ven nejdou. Jooo a spletla jsem se. Nejsou rozumné ….

Názor maminky č.3:

U nás se chodí i v nepěkném počasí, ale ve vyloženě hnusném doufám ne  – aspoň jsem se s tím zatím nesetkala. Byl týden, kdy děti nešly ven ani jednou, protože prostě pořád pršelo a fičel vítr.
Tohle ale přesně mě straší – syna nemůžu pořád doléčit a do školky ho nedám klidně několik dní po nemoci, protože interiér by ustál, ale po jednom pobytu venku by zas byl na hromadě. Navíc děti asi nechodí vždy oblečené tak, jak bychom si představovaly (a rozhodně neříkám, že je to vždy chyba učitelky – syna instruuju v šatně, co si má vzít, když půjdou ven, ale co já vím, co na sebe stihne navlíknout). Jediné naše štěstí ovšem je, že si to můžu dovolit – ho tam nedat – protože jsem doma na RD. S mou docházkou do zaměstnání by to totiž bylo krajně tristní.
Co se týče školky samotné, tak s přístupem učitelek v libovolném směru jsem zatím hodně spokojená, hlavně když poslouchám historky odjinud. Snad to vydrží.

Názor maminky č.4:

Tak původně jsem chtěla říci, že se v naší MŠ chodí ven za každého počasí, ale není to tak úplně pravda. Pokud je opravdu škaredě, třeba tak jak jsi to říkala, tak jsou děti uvnitř. Prostě pokud je to jen trochu možné ven jdou, ale rozhodně to nezavádějí do takového extrému jako u vás. Asi by se mi to taky nelíbilo, opravdu je to o nachlazení. Možná pokud by se vás domluvilo víc rodičů a postěžovali byste si, tak se učitelky zamyslí a upraví svůj přístup.

 Tak bych jen závěrem chtěla říci:

“Nechte nás milé maminky, klimatické podmínky posoudit ne individuálně, pouze  jen vzhledem k Vašemu dítěti, ale dovolte nám, pokud máme ve třídě 24 dětí, rozhodnout ve prospěch většiny z nich. Pedagog  je raději, když může jít s dětmi ven, ony se venku vyběhají a po celý den jsou pak pohodovější. Ale pokud učitelka vidí, že většina třídy není na změnu venkovního klimatu dostatečně vybavená, upraví délku pobytu venku v závislosti na pocitech většiny dětí. Pokud se totiž vydáme na delší procházku, je těžké po cestě řešit stížnosti dětí, že jsou málo oblečené a je jim zima. Málokdo z rodičů si uvědomí, že když dítě do mateřské školy dováží a odváží autem, v autě dítěti zima nebývá. Ale pokud pak má stejné dítě pobývat venku 2 hodiny a je nedostatečně oblečené, hrozí mu nachlazení.”

 Přeji Vám všem krásný podzim, bez chladu a plískanic, abychom s Vašimi dětmi opravdu bez starosti, mohly být venku každý den!

Kroužky ano či ne?

Milí rodiče,

pokud Vás trápí myšlenka, že se Vaše dítě v mateřské škole neúčastní žádných nadstandardních aktivit – zájmových kroužků, je tato informace určená právě pro Vás.

Zdá se, že někteří rodiče posuzují kvalitu školského zařízení podle množství kroužků. Pominu-li legislativní problém, který shrnula PhDr. Marta Jurková z MŠMT slovy: „V případě, že se dítěti během kroužku cokoliv stane, primární odpovědnost nese vždy MŠ (a tuto odpovědnost na nikoho nemůže přenést)“, máme tu vývojovou psychologii dítěte. Ta nám velmi zevrubně popisuje vývoj dítěte a mapuje jeho potřeby v jednotlivých úsecích života. Člověk za prvních šest let svého života udělá největší vývojový skok. Z půlmetrového plačícího tvorečka, se stává „malý dospělý“, který mluví, miluje, samostatně myslí a rozhoduje se. Proto se především musíme opakovaně ptát, co je podstatné pro tento „napěchovaný“ úsek života. Použila bych slovník stavitele – klademe základy, ještě zde neřešíme barvu omítky, velikost oken ani tvar střechy. Proto při výběru aktivit pro své dítě si klaďme opakovaně otázku, jaká aktivita prospěje mému dítěti, jakou dovednost tím skutečně získá? K výchově potřebujeme nejen znalosti a zkušenosti, ale také moudrost. Moderním jazykem bychom mohli napsat, touhu po hledání smyslu života, hledání bytostného určení člověka v tomto světě.

Hlavním cílem naší mateřské školy je výchovou, vzděláváním a sociální péčí rozvíjet osobnost všech dětí. Najít ke každému dítěti vhodný individuální přístup. Důraz je kladen na úctu k dítěti, respekt a důvěru, orientaci na jeho vnitřní aktivitu, tvořivé síly, vlastní prožitky a zkušenosti. Zaměřujeme se především na všestranný harmonický rozvoj dítěte. Výchovně vzdělávací program „ Cesta za poznáním“ vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Významně jím prolíná oblast citová, estetická, ekologická, dopravní a pohybová.

Je pochopitelná snaha rodičů, aby se dítě nenudilo a pěstovalo smysluplné zájmy. Jak jsem však výše uvedla, pro dítě je především důležitý kontakt s vrstevníky a "svým" dospělým, od kterého se napodobováním učí každodenním činnostem. Dítěti tedy zpravidla plně dostačuje každodenní široká nabídka mateřské školy, kde se pravidelně rozvíjí sociální kontakty, řečové, tvořivé a hudební dovednosti, rozvoj logického myšlení, jsou zde zastoupeny pohybové a grafomotorické činnosti, je zajištěn pobyt na zdravém vzduchu, vycházky do nedalekého lesoparku a mnohé další. Ale v prvé řadě je potřeba, když dítě nastoupí do mateřské školy, aby se adaptovalo na prostředí, nové dospělé a vrstevníky, zmapovalo situaci, uklidnilo se, že je v dobrých rukou aby se pak bez obav, ve starším předškolním věku, mohlo věnovat "specializovaným" činnostem“, které jsou vhodným doplňkem této široké nabídky, jedná se např. o keramiku (rozvoj jemné motoriky a fantazie) či cizí jazyk (angličtina), tanečně pohybový kroužek (rozvoj hudebního a pohybového cítění).

Tím, že mateřské školy kroužky nabízejí, dávají vlastně najevo, že v jejich programu něco chybí. Rozsáhlá a roztříštěná nabídka kroužků tedy v žádném případě nesvědčí o vysoké kvalitě vzdělávání. Naopak může poukazovat na nedostatky. Důležité je vhodné začlenění zájmových kroužků do harmonogramu dne tak, aby nesuplovaly hlavní vzdělávací a výchovnou činnost, ale např. nabízely předškolákům alternaci k tolik neoblíbenému odpolednímu odpočinku. To je jednou z výhod vlastního vzdělávacího programu.

Na závěr bych si dovolila snad jediné: „Neodmítám kroužky, je určitě dobré přiměřeně rozvíjet schopnosti dětí, ale v mateřské škole má své nezastupitelné místo práce kvalifikovaných učitelek, které zajišťují komplexní předškolní výchovu a vzdělávání. Proto nám všem přeji moudrost do výchovy nové generace. Aby tato generace nebyla zakotvena na výkonu, soupeření, vypočítavosti, ale na mravnosti, lásce a úctě“.

Dokumenty ke stažení

Školní řád:

V příloze najdete školní řád.

Znaky školní zralosti:

V příloze najde znaky školní zralosti.

Žádost o uvolnění dítěte:

V příloze najde žádost o uvolnění dítěte.

Oznámení o zahájení individuálního vzdělávání:

V příloze najde oznámení o zahájení individuálního vzdělávání.